Jihočeská pohádka o medu, dýních a kozách...

Podrbej nás za uchem:-)

I má další návštěva u milých lidí byla nejen příjemným zážitkem, ale především poučným zastavením. Tentokrát jsem přijala pozvání rodiny Vrtišáků v obci Brusná u Lhenic, kteří se zabývají chovem včel, pěstováním dýní a mají i nějaké to zvířectvo.

Musím uznat, že jsem se od Lucky o dýních dozvěděla spoustu novinek, pro přehlednost se je dovolím rozepsat do bodů:

1. dýně se používají prakticky místo všeho. Rodina vůbec nejí brambory, neboť věří, že obsahují toxický solanin, který obsahují a který může mít negativní vliv na lidské zdraví. Prý se doporučuje, pokud někdo trpí bolestmi hlavy, aby brambory přestal jíst. Říká se, že extrakt z jedné naklíčené brambory zabije potkana. Vrtišáci jsou inspirovaní makrobiotickou stravou.

2. dýně se dá používat i do pečení, na místo ,,toho tekutého, co se do toho dává". Tedy místo smetany, tvarohu apod. Lucka mi dala odkaz na stránku, kde se dá najít o dýních spoustu zajímavých informací a receptů: jimejinak.cz
http://www.jimejinak.cz/index.php?s=d%C3%BDn%C4%9B&search_sortby=relevance . Koukněte taky.

Dostávám od Lucky spoustu užitečných rad

3. dýně se nejlépe skladují v suchu! Hlavně sucho. V Americe si lidé dávají dýně po bytě jako dekoraci a postupně je ujídají. Správně skladovaní dýně by měla vydržet minimálně do prosince, ale i do do jara. Při manipulaci s dýní používejte tyto zásady: ,,neotloukat a nebrat za stopku, miminko totiž taky nebereme za hlavičku", říká Lucka.

4. následně jsem dostala výklad o druzích dýní, které zde ležely:

Kolekce dýní

IRON CUP - ty zelené (nejblíž k vám)
BLUE DE HUNDARY - údajně nejlepší dýně, ale špatně se skladuje (ta světlá)
ŽALUDOVÁ DÝNĚ - nerozvaří se, tedy naprosto nevhodná pro polévky. (ta nejmenší)
DÝNĚ HOKKADIÓ - jediná dýně, která se nemusí loupat a zpracovává se i se slupkou (tu každý pozná:-))

Uvnitř jsou všechny dýně oranžové.

Lucka ukazuje žaludovou dýni

Dále jsme se přesunuli k chovu včel, který tvoří pro rodinu hlavní zdroj příjmů. V letošním roce vyprodukovali okolo 800kg medu. Všechno se snaží dělat pořádně. Úly mají natřené lněným olejem, bez formaldehydů. Investovali do do nového MEDOMETU, což byl pro mě zcela nový pojem. Jedná se tedy o velký stroj na stáčení medu. Snaží se tedy vší silou vyrábět co možná nejkvalitnější med, bez přidaného cukru a jakýchkoliv  nepříznivých látek

Jedny z 30 včelstev

Med je po vzájemné domluvě i v naší nabídce:-)

Roztomilá Amálká - dcera rodiny, také pomáhá

Podrbej nás:-)!

Tip na výlet! Vílí stezka Rudolfov...i možnost jak si vypěstovat vlastní zeleninu

Rádi byste si pěstovali vlastní zeleninu? A nemáte kde? A nevíte jak? Pronajměte si zahradu za neskutečně velkou částku...na to prostě nemáte! Pronájem vlastního políčka tady totiž stojí celých 200,-Kč na rok.", říká, František Gerhárt a usmívá se.

Zahrada Rudolfov

Zatím je celý ,,projekt" v plenkách. Pozemek o rozloze přibližně 8000m2 je v současné době vyznačen kolíky. Následně bude obehnán plotem a rozdělen na jednotlivá políčka. V komunitní zahradě by mělo vzniknout jezírko a některé stávající stromy budou ponechány. Cílem je, aby zahrada byla kompozičně složena tak, aby vypěstované plodiny především tvořily potravu včelám.

Dům pro pořádání akcí

Časový plán je takový, že s pěstováním by se mělo začít na jaře roku 2017. Jak již řečeno, každý nový člen komunitní zahrady zaplatí pouhých 200,-Kč za celý rok, kdy mu bude umožněno užívat jedno políčko. Každý si bude moci obhospodařovávat tolik políček, nakolik bude mít sílu. Členové budou mít  k dispozici osivo, hnojivo a zkrátka všechno, co je k pěstování potřeba. Tyto náležitosti budou zajištěny spřáteleným zahradnictvím. Samozřejmě tyto náklady si bude každý hradit z vlastník prostředků. V plánu je vybudovat též přístřešek na uložení pracovního náčiní.

    V současnosti má zájem stát se aktivním členem něco do 20 osob. Pokud byste též měli zájem stát se členem, koukněte na odkaz https://www.pozemskenebe.cz/rubrika/komunitni-zahrada-nase-zahradka/ . Další schůze by se měla konat ve čtvrtek 29.9. od 18:00.

Zahrada Anastázie

Závěrem o zahradě lze říct, že komunitní zahrada je určena pro lidi, kteří mají chuť si sami něco vypěstovat, a nemají kde. 

Komunitní zahrada bude sloužit jako součást již fungující Zahrady Anastázie, kterou můžete sami či s dětmi navštívit.: https://www.pozemskenebe.cz/rubrika/ukazkova-prirodni-zahrada/. Zahrada nabízí velké množství různých akcí pro dospělé i děti. Aktivnímu odpočinku se můžete oddat během nejrůznějších aktivit, jakými jsou tvořivá setkání pro menší i větší děti, dospělé, ženy i celé rodiny s dětmi. Můžete zde zkrátka svoje děti ,,vypustit" a oddávat se odpočinku. Pro dospělé jsou připraveny různé kurzy, jakými je například kurz včelaření či kurz výroby sukní.

   Zahrada má v současnosti krytý prostor, takový domeček, kde se všechny tyto aktivity mohou odehrávat. Další prostor -školící místnost- se buduje v horní části  objektu. A spoustu dalších plánů je v dohlednu - jako například energetický dům z vrbového proutí do tvaru ptačího hnízda. Zkrátka takový ,,zelený dům".

Vílí stezka

Děti budou nadšené z vílí stezky. Koukněte na: https://www.pozemskenebe.cz/rubrika/ukazkova-prirodni-zahrada/

Můj průvodce Fratišek Gerhárt v Zahradě Anastázie pěstuje včely....,,ale ne, pěstovat včely? Tak chovat včely? To taky není to slovo..." začali jsme vést diskuzi. Tak co se tedy dělá s těmi včelami? Tak co prostě ,,mít včely"? Nakonec jsme dospěli ke shodě, že se říká ,,chov včel"...tedy včely se opravu mohou chovat:-).

,,Mít doma sklenici medu je jako mít doma půl doktora", pokračuje František. Naši prarodiče používali med na drobná poranění a rány. Včely mimo medu produkují propolis, který se využívá například při léčbě akné. František při vytáčení a zpracování medu používá takovou metodu, kdy se do medu samotného dostávají drobné červené částečky, tedy propolis. Tuto metodu nepoužívá každý výrobce medu, a proto se jeho med stává výjimečným.

Sám se svoji partnerkou Evou vyrábí různé výrobky z medu. Novinkou je směs medu a vysoce kvalitního kakaa, z které vznikne kvalitní ,,včelí čoláda".

Budoucí komunitní zahrada

K chovu včel jej přivedla jeho partnerka, která již včely chovala, ale ,,něco tomu chybělo". Tak společnými silami chov včel rozvinuli.

V současnosti má 21 včelstev, z nichž 17 je produktivních. Dozvěděla jsem se, že jedno včelstvo vyprodukuje za rok okolo 25 kg medu. Nicméně letošní rok byl o něco horší. Jaro bylo příliš krátké a jarní kvetoucí rozpuk byl rychle za námi. Stejně tak jako léto, které nebylo příznivé kvůli přílišným horkům a suchům.

František zpracovává med květový (který se tvoří na jaře), med tmavý (tzv.medovice) i pastový.  Med se třídí. Ne každý druh medu je vhodný k jakémukoliv zpracování, třeba takové  ořechy nejdou dát  do všeho. 

,,Jsem normálně už alergický na slovo bio, tedy, co se týče bio medu. Med prostě nemůže být bio. Včely mají letový rádium 5 km. Kdo vám může zaručit, že soused nechce mít větší okurky než vy a tak tam nehodí trochu toho chemického hnojiva. Bio med by musel pocházet z místa, kde v 5-ti kilometrovém okruhu není ani trochu chemie. Páni, jsem zvědavý, kdo vám zaručí, že včela nesedla na chemicky pohnojenou kytičku". říká František.

A na závěr jeden vtip od Františkovi partnerky: ,,Víte, jaký je rozdíl mezi eko/bio zemědělcem a normálním zemědělcem? Ten eko-bio hnojí v noci":-)

S Františkem jsme se dohodli na další spolupráci a již brzy se budete moci těšit na med a výrobky z něj v naší nabídce. 

Odjížděla jsem po milém, asi hodinovém rozhovoru s pocitem, že se stále najdou lidé, kteří dělají věci, které mají smysl naplno a poctivě. A tentokrát to není myšleno jako klišé z reklamního banneru.